Examine it

Jo, všechny pocity ve mně vybuchují…nastavili jste si čas a odpočítáváte do konce. Hrajeme drama. Už se těším, až vypadnu. Nasadím si černý americký brejle, pohodím hlavou, načechrám si ty svý vlnitý vlasy do půlky zad, co mi tak hrozně závidíte…zahraju si na fiflenku. Cha! Uvidíme… koho baví holka, co si ze sebe dělá srandu, snaží se být vtipná a milá? Asi nikoho…řeknete: „Tuctovka!“ ona taková není… ve skrytu duše to v ní pění, kypí pocity bezradnosti, brečí každou chvíli (vidíš to? Takovou nemá rád už vůbec nikdo. Nasaď radši masku a vypadni!). Když se ale vrátí, musí naskočit na přesčas. Začne křičet, vylívá si zlost na blízkých. „Blízkých?! To si děláš srandu…nechávají na ní všechnu práci!“ A vidíš to? Už se zase topíš v sebelítosti… „Di se bodnout.“ a nahodila znechucenej ksicht.